Jdi na obsah Jdi na menu
 


1040 – první zmínku o existenci Mostu nacházíme v Kosmově Kronice české. Pons Gnevin iuxta fluvium Belinam (Hněvův most nad řekou Bílinou) je uveden při líčení válečných událostí mezi německým císařem Jindřichem III. a knížetem Břetislavem I. v letech 1039 a 1040.

Nejspíše od konce 12. století začal území kolem Komořanského jezera ke Krušným horám a Českému středohoří kolonizovat mocný rod Hrabišiců, který po celé 13. století zastával vysoké úřady na královském dvoře. V mužské linii bezdětný Kojata z rodu Hrabišiců odkazuje r. 1227 Most a okolní zboží zderazskému klášteru, r. 1238 ale král Václav I. využil práva odúmrti a Zderazu mostecké zboží odebral.

Obrazek

 

Most je nejprve tržní osadou na křižovatce starých dálkových cest a přechodem přes Komořanské jezero. Osada je patrně po roce 1210 přenesena na pravý břeh řeky Bíliny, kde se tržiště mohlo prostorově více rozvinout. Tržiště se ve spojitosti s rostoucím významem hradu postaveného v letech 1238–1248 na místě původní tvrze na vrchu Hněvín změnilo ve významné hospodářské středisko. Most se jako město začal formovat po roce 1240. V 60. letech 13. století je v Mostě zřízena mincovna, zrušená až po mincovní reformě z roku 1300.

Jako město je Most zmiňován v listině z roku 1247, zakládací listina se ale nedochovala. Most měl však charakter města již před tímto datem. V polovině 13. století je povýšen na královské město. K roku 1257 se datuje nejstarší městská pečeť. Roku 1273 bylo město obdarováno privilegiem Přemysla II., získalo tak právo mílové, právo nuceného skladu kupeckého zboží a právo věznit dlužníky. Koncem 13. století má Most charakteristickou podobu gotického města a plní funkci nového hospodářského a sociálně-právního útvaru. Těží ze své výhodné polohy v blízkosti zemských hranic a při významné dopravní tepně.

Obrazek

 

V průběhu 14. století mělo královské město Most všechny předpoklady k dalšímu ekonomickému rozvoji, jeho pozice byla posilována samotnými panovníky. Za vlády Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. bylo městem dobře prosperujícím. Správa města byla pevně ustálená. Od r. 1337 si město samo doplňovalo městskou radu a královský podkomoří radu jen stvrzoval. Most získal řadu práv a svobod, ale též povinností. Patrně již koncem 12. století se v okolí Mostu začínají zakládat vinice, r. 1374 Karel IV. uděluje Mostu pražské viniční právo. V polovině 14. století je definitivně ukončeno zajištění města hradbami.

Husitské války zastihly Most na cestě hospodářského rozkvětu a v poměrném bohatství. Během válek ve 20. letech 15. století stál katolický Most na straně nepřátel kalicha. Tažení husitských vojsk proti Mostu v letech 1421 a 1424 skončila pro husity neúspěšně. Hospodářská situace v polovině 15. století po válkách a požáru roku 1455 nebyla ani v Mostě nejlepší, ačkoli samo město nebylo válkami dotčeno. Po sedmiletých úlevách na berni se Most vzpamatoval. Po stabilizaci poměrů v 70. letech 15. století město dále těžilo z pozemkového majetku, z výhodnosti dálkové obchodní cesty, která nabývala na významu mezinárodního charakteru, a z cechovního zřízení. Na konci 15. století je v Mostě devět cechovních organizací. Pozornost Mostu se obrací ke Krušným horám, kde se začalo s intenzivnějším dobýváním rud. Most na sebe bere roli zprostředkovatele potravinářského zásobování měst a městeček v Krušnohoří, stává se jejich obchodním zázemím. Most měl výborné podmínky pro další rozvoj.

Počátek 16. století nebyl pro město příliš šťastný. Nadějné vyhlídky na rozvoj zmařil veliký požár, který město postihl r. 1515. Nebyl sice prvním (požáry město postihly již v letech 1321, 1334, 1395, 1455) ani posledním, ale byl dosud nejhorším. Poškozen byl i raně gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1253–1257. To, co oheň zničil, bylo brzy obnoveno a nové sociální a hmotné vybavení města nejen předčilo dobu minulou, ale dosáhlo nejvyšších hodnot v projevu výtvarném. V roce 1517 začíná obnova kostela, jehož stavba je svěřena Jakubu Heilmannovi ze Schweinfurtu. Kostel je vysvěcen v roce 1594. Výraznou dominantou obnovovaného města se stala nová renesanční radnice postavená do r. 1553.

Obrazek

 

Po roce 1547 je také Most potrestán za odboj proti Ferdinandovi I., do města je dosazen císařský rychtář, konfiskace pozemkového majetku a městských důchodů uvrhly město do tísnivé finanční situace, která je v 2. polovině 16. století prohloubena neúrodou, půjčkami králi, drahotou, hladem v r. 1582, třemi požáry v letech 1575, 1578, 1583, morem a tureckými válkami. Most se hluboce zadlužoval a dluhy splácel dalších sto let.

V roce 1595 město koupilo od císaře Rudolfa II. hrad Hněvín se všemi jeho 12 vesnicemi a statky. Ve skupování okolních statků pokračovalo i počátkem 17. století. V té době je Most mocným feudálem, jehož území sahá od zemské hranice v Krušných horách až do jižní části dnešního Mostecka.

V průběhu třicetileté války se v držení města i hradu postupně vystřídala císařská, saská i švédská vojska. V roce 1639 Most obsadili Švédové, v jejichž držení byl do konce války. Příčinou zvýšeného plenění města byla snaha o dobytí hradu Hněvína. Po válce Most upadá do stagnace a ztrácí svůj hospodářský i politický význam. Mostečané žádají císaře Ferdinanda III. o povolení zbourat hrad, který pro ně byl zdrojem utrpení. Hrad je v letech 1651–53 zbourán.

Obrazek

Obtížnou poválečnou situaci Most překonal teprve počátkem 18. století, kdy se začaly konsolidovat hospodářské poměry. Na jeho vývoj ale zapůsobily i důsledky válek o Slezsko, kdy Most musel platit válečné kontribuce. Konsolidace hospodářských poměrů se začíná projevovat až od druhé čtvrtiny 18. století. Stagnaci Most kompenzuje stavebním a uměleckým ruchem.

Počátkem 19. století ovlivnily život ve městě napoleonské války, Mostecko se stalo pro vojska průchozí oblastí. V první polovině 19. století Most zbořil své středověké hradby. Roku 1820 postihl Most další veliký požár, při kterém shořelo 214 domů a řada městských a církevních budov. Počátkem 19. století byla na městských pozemcích zahájena těžba uhlí na dole Zlatá trojka, až do 60. let 19. století se ale jednalo o primitivní dolování. Od 70. let 19. století začal rozvoj průmyslového podnikání na území města. Zásadní obrat přináší roku 1870 prodloužení železnice z Ústí nad Labem do Chomutova vedoucí přes Most, což znamená spojení mosteckých dolů s širším odbytištěm, k dolování nastupují velké akciové společnosti. Poslední čtvrtina 19. století město zcela pozměnila. Prudce stoupl počet obyvatel, dochází k přílivu českého obyvatelstva, je zahájena mohutná výstavba bytů.

Rozsáhlá stavební činnost, která je průvodním jevem měnících se podmínek a poměrů, pokračuje i počátkem 20. století. Ve 30. letech 20. století končí stavební dějiny starého Mostu. Po 2. světové válce probíhá výstavba nových čtvrtí. R. 1964 vláda vydává rozhodnutí o likvidaci Mostu, která je realizována od roku 1967 a ukončena 1982.

 

-------------------------------------------------------------------------------------

Mostecký hrad byl postaven na Zámecké hoře (Hněvínu). Archeologický průzkum prokázal pozůstatky hradeb již v 9. století, ale kamenný hrad postavili zřejmě Hrabišicové, majitelé Mostu, ve 12. století. Václav I. vytvořil z Mostu město královské a z hradu sídlo župana.Obrazek

Ve 13. století byl hrad Václavem II. zastaven Braniborům, v době sporů Václava IV. se šlechtou připadl hrad Míšeňským. Teprve v roce 1406 získal Václav hrad zpět. V roce 1459 se dostal hrad do rukou Jiřího z Poděbrad na základě chebské mírové smlouvy. Syn Jiřího z Poděbrad Jindřich prodal v roce 1480 hrad Benešovi z Veitmile a v roce 1482 se konal v Mostě slavný sjezd saských knížat s králem Vladislavem. Zde došlo k narovnání vztahů Čechů a Sasů na mnohá léta.

Za vlády Rudolfa II. pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě alchymisté Angličan Eduard Kelley a Řek Marek Mamugny. Rudolf přikázal měšťanům, aby o ně dobře pečovali, přičemž náročnost obou dobrodruhů způsobila městu značné výdaje. V roce 1595 prodal Rudolf II. hrad městu Most.

Obrazek

Z poměrně klidného držení hradu a jeho statků se Mostečtí těšili až do třicetileté války. V roce 1646 jej lstí Švédové dobyli a na Mostecké uvalili veliké pokuty a poplatky. Rok a půl císařské vojsko hrad obléhalo, ale ten zůstal v rukou Švédů. Ti ho drželi i po uzavření vestfálského míru. Vinu za své neštěstí kladli Mostečtí hradu, který svým významem vždy nepřítele přitahoval.

Císař Ferdinand III. proto povolil zbourání hradu, demolice začala v roce 1651. Zámecká hora zpustla, na úpatí byly vinice a zahrady. V roce 1879 byla postavena restaurace, v roce 1889 vyhlídková věž, kterou o rok později strhl vichr. V roce 1896 byl ustanoven spolek přátel Zámecké hory a začalo se se stavbou vyhlídkové věže. Ta byla dostavěna v září 1900.

zpět Informace pro turisty
HomePage - www.mesto-most.cz

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář