HISTORIE VÝSTAVBY AREÁLU VELEBUDICKÉ VÝSYPKY - REKULTIVAČNÍ ČINNOST:
V roce 1975 byla projednána územní studie. V roce 1982 byly zahájeny práce na ploše současné dostihové dráhy. V roce 1986 byla zpracována urbanistická studie Rekultivačního parku Velebudice, která komplexně řešila celý areál jako architektonický celek. Bylo nesporné, že Velebudická výsypka patří mezi největší výsypky v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru, byla vytvářena z nadložních zemin závodu Jan Šverma na celkové výměře cca 790 ha. Smyslem a cílem veškerého úsilí bylo navrátit mrtvým plochám výsypkových prostor jejich společenský význam.
Dostihový areál, který postupně vznikal, je zcela odlišný od ostatních závodišť, která vznikla na zelené louce, oproti Hipodromu, který vznikl díky důsledně prováděné rekultivační činnosti na vysoké úrovni. Na rekultivovaných plochách výsypky vznikl dostihový areál, který svým pojetím připomínající amfiteátr, je ojedinělý. Rekultivační činnost odborně i finančně zajišťuje nástupnická organizace - Mostecká uhelná společnost, a.s.
--------------------------------------------------------------------------------------
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE - přesunutý gotický kostel
- r. 1515 - vyhořel mostecký farní kostel, tehdy stojící uprostřed hřbitova, při cestě vedoucí k žatecké silnici. Ze stavby se uchovala jeho východní krypta a vnitřní obvodové zdivo západní věže (založení tohoto kostela mezi lety 1253 až 1257 dokládá nepřímo listina papeže Bonifáce VIII. z roku 1296, stavba byla původně raně gotická trojlodní bazilika)
- 20. srpna 1517 - začalo se se stavbou nového kostela, kdy byl položen základní kámen
- projektantem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu – kostel navrhl jako velké halové trojlodí s opěráky vtaženými dovnitř, pětiboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží s ochozem v hlavním průčelí, předsíní po severní stěně a severozápadní sakristii
- v prvním roce stavby probíhaly bourací práce, teprve roku 1518 odevzdal mistr Jakub projekt nové stavby, vedení stavby se ujal Jiří (Jörg) z Maulbronu
- v roce 1531 - řízení stavby se ujímá po mistru Jiřím mistr Petr, snad Heilmann
- druhé desetiletí 16. století - byly dokončeny klenby obvodových kaplí, vztyčeny vnitřní pilíře a osazeny výběhy klenebních žeber
- r. 1532 - kostel je před zaklenutím, zasklívala se okna a tesala se klenební žebra
- r. 1549 - byla dokončena hrubá stavba
- polovina 16. stol. - vznikají renesanční portály
- r. 1578 - kostel vyhořel, do roku 1602 opravován
- r. 1597 - byl kostel vysvěcen
r. 1650 - kostel pokryt novou střechou- r. 1840 - zbořena hřbitovní zeď kolem kostela a kostnice
- v letech 1880-83 - poslední velká oprava, při níž byl interiér regotizován odstraněním části barokního inventáře, novou gotizující výmalbou a instalováním novogotického zařízení
- r. 1932 - oprava pod vedením arch. Karla Kühna – obnova omítek vnějšího pláště stavby a restaurace kamenných článků
- velký hlavní oltář vznikal v letech 1735-39, jeho plastická výzdoba z dílny sochaře Bartoloměje Edera a velký oltářní obraz od Josefa Kramolína jsou z roku 1773
- říjen 1975 - kostel přesunut o 841,1 m do blízkosti špitálu a kostela sv. Ducha a usazen na dvoupodlažní železobetonové základy, rychlost přesunu: 1-3 cm za minutu
- k záchraně kostela vybrána varianta přesunu po obloukové dráze
- podle projektů pražské Transfery, organizace ministerstva kultury ČSR, přesun realizovali pracovníci národního podniku Průmstav Pardubice a Škody Plzeň
- předsedou komise expertů ministerstva kultury ČSR byl akademik Stanislav Bechyně, od r. 1969 pak Alois Myslivec, pod jehož vedením sledovala komise projektovou činnost a vlastní realizaci akce
- obvodové zdivo a nosné a opěrné pilíře byly zpevněny, zbytek západní věže byl zbořen, obvod kostela zajistil betonový věnec a kostel sevřela ocelová příhradová konstrukce uvnitř i zevně
- pod všechny staticky důležité body bylo na vybudovaná kolejiště zasunuto 53 transportních vozíků, které pracovaly na hydraulickém principu
- hydraulika ovládala 4 výložná ramena, která měla kostel táhnout, případně brzdit
- práce řídil počítač, nebyl ale vyloučen manuální zásah
- koleje byly za pohybu kostela na traťovém násypu překládány zezadu dopředu
- přípravy trvaly sedm let (bylo nutno zbořit všechny domy, které stály v cestě, zasypat někdejší povrchový důl Richard atd.)
- po 27 dnech přesunu byl kostel usazen na nové místo
- do roku 1988 restaurován
- r. 1993 - kostel slavnostně znovu vysvěcen
Po vzoru jihoněmecké gotiky má kostel pouze jednu věž, exteriér působí prostě a stroze, stěny jsou hladké a ploché, obvodní zdivo je členěno dvěma pásy oken, spodní okna patří jednotlivým kaplím a horní pás oken náleží bočním lodím haly. Vnitřek kostela tvoří velká hala, rozdělená do tří lodí sedmi dvojicemi osmibokých sloupů. Mezi opěrné pilíře je vsunuto 16 kaplí, dvě postranní předsíně, sakristie, východní dvojité šnekové schodiště a západní šnekové schodiště. Každá z kaplí má vlastní krouženou klenbu a je zasvěcena svému donátoru – cechům, bohatým měšťanům a jedna církevnímu hodnostáři, oseckému opatu Bartoloměji.
V interieru kostela je instalována exposice gotického a renesančního umění severozápadních Čech, suterén kostela slouží jako výstavní prostor Severočeské galerii.
--------------------------------------------------------------------------------------
Autodrom Most.
Odkaz na turisticke stránky Mostecka http://www.imostecko.cz/index.php